Kdo vlastně jsme?
Nejspíš tak trochu vzdáleně patříme do škatulky „kempování na divoko bez kempu“ nebo glamping. Baví nás
předávání zkušenosti, co to obnáší být lučními lidmi.
Strávili jme na naší louce už téměř dvacet let. Sledovali jsme odtud jako diváci v první řadě záchranu
kostela v Pelhřimovech a návrat života do zaniklé vsi. Sledovali jsme příběhy vláčkařů na Osoblažce a
proměny nádraží kolem úzkokolejky. Fandili jsme panu starostům i kastelánovi, jakou koncepci vtiskli
zámku ve Slezských Rudolticích.
Za těch téměř dvacet let, co jsme součástí Osoblažska, se na louce mnohé změnilo. Naše první unimobuňka
na nářadí brzy dostala sestřičku na přespání. Tak dlouho jsme zdokonalovali svou základnu, až jsme
mimoděk objevili životní styl lučních lidí.
Celé Osoblažsko se proměnilo. Už to není jen konec světa sužovaný nezaměstnaností ve stínu rozpadlých
kravínů a vepřínů. Stěhují se sem zajímaví lidé a také místní přichází s novými nápady. Cyklisté a
turisté dnes objevují Osoblažsko se stejným nadšením, jako my před lety.
Luční lidé FIDEL a HELČA